Asi každému se v jeho akvarijních začátcích stalo, že rostliny nerostly tak pěkně jako si představoval a jak je viděl na fotkách v atlasu rostlin. Je to proto, že i rostliny potřebují živiny. Kytky na balkónu je třeba také občas přihnojit nebo jim poskytnout nějaký výživný substrát. Rybky svými výkaly sice zajistí nějaké živiny, ale ne vždy je to dostačující. Některé důležité živiny se do akvária nemají jak dostat, proto se používají hnojiva s obsahem železa a draslíku. V akváriích, kde je málo rybek, může dojít i k nedostatku dusičnanů a fosforečnanů. Pokud chcete mít v akváriu pěkné, vzrostlé a zdravé rostliny, je přihnojování minimálně železem a draslíkem nezbytné. Rostliny nám ukazují nedostatek určité živiny na svých listech nebo svým růstem. Pojďme si ukázat základní nedostatky živin a možná řešení jak toto napravit.
Základní dělení je na mikroživiny a makroživiny (dále budeme používat mikroprvky a makroprvky).
Makroprvků potřebuje rostlina i 1000000x víc než mikroprvků. Mikroprvkům se také někdy říká stopové prvky (anglicky „trace elements“), protože jich rostlina obsahuje jen stopové množství.
Mikroprvky
Všechny mikroprvky dokáže rostlina přijímat jak kořeny tak z vody listem.
Mezi mikroprvky patří:
- železo (Fe)
- mangan (Mn)
- měď (Cu)
- zinek (Zn)
- Molybden (Mo)
- Bór (B)
- Hliník(Al)
- Cobalt(Co)
Mikroprvků je běžně v akváriu dostatek. Problém, ale nastává s jejich přístupností rostlinám. Některé mikroprvky, řeč je hlavně o železe, tvoří s jinými látkami (třeba fosforečnany PO4) nerozpustné sloučeniny, které jsou vysráženy z vody a takové železo už na dále není rostlinám dostupné. Aby k tomu nedocházelo, přidávají se mikroprvky ve formě chelátu. Což jsou látky, které zabrání mikroprvku v reakcí s ostatními látkami a takový mikroprvek je pak ve vodě stále přístupný pro rostlinu.
Makroprvky
Sem patří hlavně:
- uhlík (C)
- dusík (N)
- fosfor(P)
- draslík (K)
- vodík(H)
- kyslík(O)
- vápník(Ca)
- hořčík(Mg)
- Síra(S)
- chlór(Cl)
Proč tedy vlastně hnojit?
Chceme se zbavit řas
Zákon minima říká, že růst rostliny brzdí nedostatek teploty, energie a nebo živin. Jedno z uvedeného vždy omezuje růst. V běžném akváriu je obvykle živin dostatek a růst brzdí nedostatek CO2 (i když to je samozřejmě také jen živina). V takovém případě se z exkrementů ryb ve vodě hromadí ostatní živiny, které rostliny z vody nespotřebovávají, a které na konci způsobí růst řas.
Provozujeme rostlinné akvárium
Dalším důvodem proč hnojit je případ, kdy chceme provozovat rostlinné akvárium tzn malý poměr vody a rostlin. V tomto množství rostliny hladový, protože přísun živin je nízký. Hlavně je v tomto případě řeč o uhlíku, dusíku, fosforu a draslíku.
Deformují se nám rostliny
U dalšího důvodu hnojení stojí nerovnováha mezi dostupnými živinami. Například v českých vodách je celkem běžný nedostatek hořčíku vzhledem k vápníku nebo nedostatek železa. V takovém případě dochází k žloutnutí listů mezi žilkami (hořčík) a nebo sklovatění listů (železo).